Edward Weston – dieser Name steht für einen der bedeutendsten Fotografen des 20. Jahrhunderts.
Sein künstlerisches Talent und sein fotografisches Gespür gab er an seine Nachkommen weiter. Mittlerweile ist auch sein Urenkel als angesehener Fotograf aktiv. Die Ausstellung in den Kuns(t)räumen grenzenlos widmet sich deshalb dem Werk von vier Generationen der Familie Weston aus Kalifornien.
Mit Edward Weston (1886 – 1958), dem Begründer der Fotografen-Dynastie, Brett, Cole, Kim und Zach Weston hat die Familie ein bedeutendes Kapitel in der Geschichte der modernen Fotografie geschrieben. Diese Geschichte beginnt im Jahr 1902, als Edward Weston von seinem Vater zum 16. Geburtstag die erste Kamera geschenkt bekommt. Schon ein Jahr später werden Edwards Bilder am Art Institute of Chicago ausgestellt. Er baut sich eine Existenz als Fotograf auf und geht für den Rest seines Lebens seiner Leidenschaft nach. Bereits zu Lebzeiten gilt er als Meister und Klassiker der künstlerischen Schwarzweiß- Fotografie. Seine Fotos von den Landschaften Kaliforniens, seine faszinierenden Natur- und Pflanzendetails und seine Aktfotografien machen ihn international bekannt.
Edward Westons Söhne Brett und Cole lernen das Handwerk der Fotografie von ihrem Vater, was sie
Ihrerseits zu erfolgreichen Fotografen macht. Jeder entwickelt dabei einen eigenen Stil. Während Brett
Weston (1911-1993) in schwarzweiß fotografiert und ein Meister der Abstraktion ist, konzentriert sich
Cole Weston (1919-2003) auf die Farbfotografie. Die künstlerische Aktfotografie ist das Schaffensgebiet von Edwards Enkel Kim Weston (geb. 1953). Sein Sohn Zach Weston (geb. 1990) ist in die Fußstapfen getreten und führt die Weston-Tradition in der4. Generation weiter.
 
Edward Weston -Edward Weston začal s fotografováním v Chicagu již jako šestnáctiletý. V roce 1906 se stěhuje do Kalifornie. Tři roky později si bere Floru Chandlerovou. Na svět přichází čtyři děti: Edward Chandler (nar. 1910), Theodore Brett (1911), Laurence Neil (1916) a Cole (1919).
V roce 1911 otevřel Weston v Tropicu v Kalifornii své vlastní studio. Jeho portréty a moderní taneční studio mu již brzy přináší mezinárodní věhlas. Po třech letech v Mexiko City začíná v roce 1926 v Kalifornii s tvorbou svých nejznámějších motivů: přirozené tvary, detailní záběry, akty a krajiny. V době mezi 1927 a 1930, vzniká řada monumentálních detailních záběrů mušlí, papriky a rozpůlených hlávek zelí.
V roce 1929 se stěhuje do Carmelu v Kalifornii, kde se jeho motivy stávají skály a stromy poblíž se nacházejícího Point Lobos. Rok 1936 znamenal počátek fotografické tvorby série aktů a písečných dun v Oceano v Kalifornii, které jsou často považovány za jeho nejlepší díla.
S dalšími známými fotografy Weston v roce 1932 zakládá skupinu f/64. V roce 1936 získal Guggenheimovo stipendium pro experimentální tvoření. Následují dva roky intenzivního fotografování  na západě a jihozápadě Spojených států. V roce 1947 mu byla diagnostikována Parkinsonova nemoc a poté končí s fotografováním.
Edward Weston do dneška platí za jednoho z nejinovativnějších a nejvlivnějších amerických fotografů.